Co to znamená být realista?

Co to znamená být realista?

Úvod

Mít určitý pohled na věc se již naučila většina z nás. Někdo má pořád úsměv na tváři a další už má jen povadlé koutky. Jak je vlastně možné, že každý z nás je jiný i přesto, že jsem povětšinou ve stejném okolí? Kromě toho, že povahu tvoří geny a další takovéhle blbosti, jsou na příčině možnosti, kterými daný jedinec oplývá. Pokud se narodí do bohaté rodiny, kde má vše naprosto u huby, může mu být okolní svět jedno, protože on má vše. Arogance je jedna z věcí, kterou mívají optimisté v lásce, aniž by si to uvědomovali.

Samozřejmě je tu víc pohledů na svět, které se nemusí řídit pouze tím, v jaké společnosti se nacházíme. Můžeme být optimisti, ale nemít nic. Naopak můžeme být pesimisté, ačkoliv máme všechno. Ovšem, co to vlastně znamená vyhnout se těmto směrům a stát se realistou? Pokusím se vám to vysvětlit z mého pohledu, který je dosti subjektivní, ale pokusím se to brát seriózně a popíšu to do detailů.






Dobře, myslím, že je to trošku ponižující obrázek, ale nemohl jsem si pomoci. Být realistou neznamená jenom to, že vidíte svět tak, jak opravdu vypadá, ale také to, že se často setkáváte s lidmi, kteří vaši ideu nesdílejí a nepřejí vám to, že nevidíte jenom černobíle... Nebo naopak nevidíte růžové slony...

Důležitý aspekt toho, dívat se na svět očima realisty, je denně se setkávat s lidmi, kteří mají rozdílný pohled na svět a často vám nerozumí. Nedokáží pochopit vaše zájmy, vaše aktivity a jsou vůči vám velice přísní, co se měřítek společnosti týče. Pak to zachází tak daleko, že se z realistů stávají samotáři nebo lidé jako jsem já.

Lidé se mě často ptají, jak se vlastně dívám na svět, když jsem ten realista. Dávám jim docela jednoduchý příklad.

"Tři kamarádi se podívají na stůl před sebou. Optimista vidí skleničku, která je z poloviny zaplněná vodou. Pesimista vidí skleničku, která je z poloviny prázdná. No a realista vidí skleničku s vodou a je mu fuk, jestli jí je tam hodně nebo málo."

Je to docela pěkný příklad toho jak pohlížím na svět. A mám dojem, že většina realistů to má podobné jako já. Ovšem, moje osobnost je trošičku složitější.





Jak se vlastně stát realistou?

Upřímně. Pokud už od narození nemáte pohnutky k tomu, aby jste byli realisté, jen těžko najdete cestu. Než jsem se na svět přestal dívat růžovými brýlemi, trvalo to dobrých deset let (aneb... čas kdy jsem začal objevovat a vnímat svět kolem sebe). A né každému bych doporučil si projít stejnou cestou.

Ovšem existují i jiné způsoby, jak se stát nefalšovaným realistou a dívat se na věci tak jak jsou, aniž byste je krášlili nebo je naopak o jejich krásu obírali. Je to docela jednoduché. Vědění.

Čím víc toho budete vědět, tím více na věci budete pohlížet z objektivního hlediska. Stejnou prioritu má i sebepoznání. Což znamená techniky meditace a éterického cestování nebo klid duše a duchovní roviny. Je mnoho způsobů, jak poznat sama sebe, ale vždy je to jen na jedinci.


S čím se jako realista setkám?

Zde není moc o čem psát, protože většinu jsem již uvedl v úvodu. Mezi to, co jsem už uvedl (nezájem ostatních, kteří vás považují za nudného nebo naopak příliš živého), patří například také pohled na onu věc. Nejde jen o to, smířit se s názory ostatních, jde i o to, smířit se s tím sám.

Když jsem po dvou letech veřejně (no prostě jsem to řekl pár lidem a už to ví všichni) přiznal, že jsem bisexuál, setkal jsem se dvěma názory. Hetero mě považovali za gaye nebo za sluníčkáře, zatímco homo komunita mě podporovala. Můžu z tohoto hlediska usoudit, že heterosexuálové jsou více pesimističtí, než homosexuálové. Ale to je jen můj názor. A taky si myslím, že to patří do jiného článku.





Moje pocity?

Z tohoto tématu můžu těžit asi nejvíce, ale neudělám to. Jediné co řeknu na závěr je, že mě osobně je absolutně jedno co jste zač, odkud jste, jakého jste vyznání nebo druhu. Pro mě jste všichni osobnosti stejné, jako ostatní.

Díky tomuto nerozlišování mezi pohlavím, náboženstvím nebo skupinou, jsem si zvykl přijímat lidi takové, jací opravdu jsou. I přesto, že mi to někteří neoplácí. Být realistou pro mě znamená být zbaven cílů a hodnot ostatních a soustředit se na sebe, proto jsem samotářský typ.

Proto všechno si myslím, že být realistou je fajn věc pro lidi, kteří rádi cestují, píší a nebo se zajímají o podobné názorové weby jako já.

To bude zase všechno... Uissu!

Komentáře

Nejčtenější